Mému milému...
Bránit jsem se chtěla stůj co stůj,
tys náhle urval kus srdce mého,
v pohádku jsi chtěl proměnit život můj,
šeptával jsi, že ochráníš mě od všeho zlého.
Za noci jsme chodívali ruku v ruce tmou,
bosé nohy brodily se rosou,
tys smál se na mě a nazýval mě láskou svou,
však jiná čekala tě v dálce s nabroušenou kosou.
Odvedla tě, dvě planoucí srdce schvátila,
já bloudím světem, hledám jí i tebe
prosím denodenně Lunu aby mi tě vrátila
a v dne volám sestup lásko moje z nebe